Od vyhubnutí do součastnosti

Minule jsem psala o tom, jak jsem rychle a nezdravě zhubla a slíbila jsem, že se s vámi podělím ještě o článek, ve kterém shrnu, jak jsem na tom v současnosti, a jaké jsou moje momentální krátkodobější cíle.

Po Vánocích jsem teda už trošku otevřela oči a připustila, že na tom co mi všichni nejbližší neustále otloukali o palici asi něco bude. Také už to nezůstalo jenom u nejbližších, a na moje zdraví se ptali i někteří učitelé. Přidala jsem na porcích, hlavně na sacharidech, ubrala cardio a čas od času (spíš dost často :-D) si dopřeju i něco nezdravého. A psychicky se z toho nehroutím, což je asi největší úspěch. 

Fotka v pravo asi z loňského léta, vlevo letos v lednu. Jak sem řekla, anorexie to fakt neni ale ty žebra taky nic moc..a taky bych si asi měla pořídit novou sportovní podprsenku :-D 

A výsledek? Teď, po dvou měsících jsem se nechala znova přeměřit. Pro porovnání

Začátek ledna: 47 kg

                        12% tuku

                        34% svalové hmoty

Konec února: 49,5 kg

                      14,2% tuku

                       37% svalové hmoty

Chtěla bych se dostat na 50 kg a tam se udržet a dál budovat svalovku. Ale je jasné že se svalovkou přijde i nezbytný tučík, s čímž se budu muset nějak vyrovnat. Chtěla bych si ho udržet pod 18%. Je mi jasný, že teď to vidim hrozně růžově a že to přesně podle mých představ asi neskončí. :-D 

Určitě si spoustu z vás řekne, proč to sem sakra píšu, že to nikoho nezajímá, ale mě osobně u každého blogu zajímá něco o autorovi, chci vědět jestli se snaží hubnout, přibrat, tvarovat nebo jaký cíl vlastně má. :-) A celkově jaká je jeho cesta napříč zdravým a sportovním životním stylem. Tak jsem si říkala, že vám sem o sobě taky něco nažvatlám, a teď už se snad vrhnu na nějaké smysluplnější články. ;-)

 hezký den! :-) 

Já a hubnutí

Tak vás zdravím z německých dálnic:)
Jsme  na cestě ze zasněžené Francie do již značně vyhřáté České domoviny. Můj prosezenej zadek prosí o trochu pohybu, který mu bohužel v přeplněném autě dopřát nemůžu(bude si muset počkat na zitra do fitkaaa <3) , z čtení Firmy už jsem napůl slepá (ale  knížku doporučuju!), tak mi přišel na mysl nápad století, a to sesmolit další superchytrý článek :-) 

Tentokrát to bude něco o mě a mý cestě napříč cvičením, hubnutím a zdravým životním stylem která měla bohužel občas od slova 'zdravý' sakra daleko.

Já na nejmilovanějším místě s milovanýma legínama..:) prosinec 2013

Nikdy jsem nebyla nijak tlustá řekla bych. Mám postavu se sklony k širším bokům, pořádný prdeli většímu zadku a stehnům, taková holčičí klasika. A taky jsem nikdy se svojí postavou nebyla vyloženě nespokojená.. Ale ani spokojená.
Když jsem na podzim 2012 začala cvičit, pomalu se měnily i moje stravovacích návyky  (do té doby značně, opravdu značně prasáćké). Nejdřív to bylo fajn! Přidala jsem značné množství zeleniny i ovoce, více vlákniny ve formě ovesných vloček atd, vyměnila jsem bílé pečivo a těstoviny za celozrnné, začala jsem pít mnoooohem víc vody, jíst pravidelně,  a podobné změny. Okolí (hlavně rodina) mě chválili jak jsem se vylepšila.

 Jenže pak se to nějak zvrtlo. Takhle zpětně už nedokážu říct co se v mý hlavě stalo. Jedla jsem sice pravidelně, ale stále menší a menší porce, pečivo a přílohy vynechávala úplně, a spousta potravin se pro mě stala tabu. Zkrátka a dobře než jsem se nadála, měla jsem o 10 kilo míň a čím dál víc lidí se mě ptalo, jestli jsem v pořádku a co se to se mnou stalo. Stal se ze mě prakticky asociál, lidem sem se vyhýbala, neměla jsem energii s nimi mluvit. V tý době jsem to ale neviděla a uvědomuji si to až takhle zpětně. (a děkuji bohu, že moji kamarádi jsou skutečně kamarádi a nezlomili nade mnou hůl!) Neřekla bych, že jsem prodělala přímo anorexii, to ne, ale zdravé ani hezké to určitě NEBYLO. Se svými 165 centimetry jsem vážila nejméně asi 47 kilo, takže nic tak hrozného. Nejhorší bylo, že mě přestávalo bavit cvičení! Do každýho tréninku jsem se nutila a chodila jsem tam jak duch, protože na nějaký posilování mi síly fakt nezbývaly. Naštěstí jsem to však přečkala, nesekla jsem s tím, a teď už si zase zvedáám jako pán.

Timhle jsi se měla řídit, Marie!!

Hlavně díky neustálému ,,nátlaku" mých kamarádů a sestry jsem si postupně uvědomila, že už to možná nechávám zacházet až příliš daleko. Začala jsem zvyšovat porce, jenže po tom, co jsem rok prakticky přemýšlela o tom, co jíst a co nejíst abych zhubla, a hlídala si každé sousto, to šlo ztuha. Koneckonců i teď, o dva měsíce později neustále bojuji s tou mrchou ve mě, která do mě pořáď šťourá, ať si dám k o kousek banánu míň, nebo ať si odpustím tu skleničku mléka, vždyt to má asi 80 kalorií proboha!
Někdy je to těžký, ale vztah k jídlu mám dobrý (někdy až moc dobrý, například k čokoládce, žejo :D) a snažim se, udržet se v nějaký rovnováze. :-) No a o tom, jak jsem na tom v současnosti a jaký mám teď režim se můžete dočíst v dalším článku, který se zde snad objeví v nejbližších dnech. :-)
Hezký víkend!

Naše prázdninové užíváníčko

Zdravím všechny fitness maniaky!


Jak už nadpis napovídá, máme jarní prázdniny a s tím přišlo i narušení ,,tvrdé" cvičební morálky. Protože máme superultramegahodný rodiče, užíváme si jarňáky ve francouzském Les Arcs. Lyžujem až se za náma práší. A to doslova protože sněhu je tady na tři prdele  opravdu hodně.

Nejradši bych se sem přestěhovala!

No a jelikož naši rodičáci myslí skutečně na všechno, náš hotel se pyšní svým vlastním fitness. No ,,fitness".. Je to spíš taková zmenšenina :-D Dva běhací pásy, dva rotopedy a tři kola (omlouvám se za dost laické pojmenovávání, ale cvičící stroje většinou popisuju stylem ,,takový-to-tamto", takže chodící encyklopedie posilovacích strojů opravdu nejsem). Pak tam smutně kouká asi deset párů činek, což se hodí, a jedna univerzální lavice. Dneska jsme tam se ségrou po druhé zavítaly, ale jelikož sem po celodenním lyžování (no spíše jenom odpoledním, ale pšt)  dost vyřízená, žádnej velkej trénink to nebyl. Nebo jsem taky možná jenom lenoch lenivá.

Každopádně mám za sebou čtvrt hodiny běhu na pásu (než jsem přišla na to jak francouzský Le Pás  funguje, bylo z toho minut dvacet), deset minut břišních cviků na podložce, a něco málo zvedání činek pro kámoše tricáka. 

 Co se týče stravy, v tomhle ohledu si taky dáváme takové menší prázdniny :-) 



Jeden z mých obědů: celozrnné těstoviny, menší kuřecí plátek se špenátem, cuketou a  pár lžíc rajčatového protlaku

Vždycky, když si takhle někam vyjedeme přichází i určité množství ,,cheatmeals". Samozřejmě u většiny jídel se snažíme nějaké ty zdravé živiny nahnat, ale nijak to nehrotíme. Takže jsme nevynechaly typickou francouzskou palačinku s kaštanovým krémem a čokoládou (ňamňam), horkou čokoládu a tiramisu s nutellou.

Odměna po náročném dni, hrnky velké jako moje hlava plné horké čokolády, a ve skleničce je tiramisu s nutelou, která sice svou kalorickou  hodnotou nejspíš trhá světové rekordy, ale tohle v Čechách prostě neochutnáte! :-D A jednou za čas to nevadí :-) Po návratu domů zase nahodíme sportovní vohoz (pokud se do něj samozřejmě vejdeme) a budem takzvaně ,,back on track"!

Tak tolik asi k jarním prázdninám :) doufáme, že si je užíváte stejně jako my :-)