čtvrtek 26. června 2014

Záběry z talíře V.

 Ahoj, 
jak jsem slíbila, budu se teď snažit být na blogu aktivnější, takže další příspěvek na sebe nedá dlouho čekat. :-)

Začneme nejhezčí nejfotogeničtější kaší, tentokrát krupicovou. Bohužel ale nebyla pro mě, ale pro mojí sedmiletou ségru, která mi jí slušně řečeno hodila na hlavu. :-D takže jsem jí ve finále stejně snědla skoro celou já. Hezky s Grankem a Kinder čokoládkou. 
Další kaše, tentokrát karobová ovesná. Hezky s mangem a banánem, nejlepší kombinace, a máslíčko nesmí chybět.
Jeden z obědů:  bylinkové tofu a mix restované zeleniny 
Poběhová večeře: lívance s tvarohem a lesními plody

Krabičkový oběd: kuskus, kuřecí
maso vařené v páře, a nějaká ta zelenina
Nejmilejší svačinka: tvaroh, kokosové mléko, lesní plody a domácí musli
Další z obědů: kuřecí maso, dýňové pyré, avokádo a jako příloha maminky dýňové rizoto, které není úplně super ,,clean" ale prostě neodolatelné. :-)
Další ovesná, tentokŕat skořicová s jablkem, banánem, müsli a kokosem, přelitá kokosovým mlékem
Tohle byla sakra netradiční (a nefotogenická) snídaně: míchaná vajíčka na sladko a banán osmažený na kokosovém oleji
Oblíbený oběd: kuřecí maso, špenát, brokolice, batáty a bílé fazole 
Lívancová snídaně: lívanečky z vloček, k tomu jogurt s tvarohem, ovocem, máslíčkem a kokosem
 Jedna z večeří: kuřecí maso se špenátem, kukuřicí a k tomu salát s jogurtem
Zase jedna ovesná: klasicky kakaová s ovocem, kokosem a mandlovými plátky

Když se mi nechce snídat kaše (což se stane fakt málokdy :-D) vyhrávají u mě tyto hrnečkový krasavci. Mugcake nedělám podle žádného stálého receptu, prostě vždy smíchám vločky s bílkem a dalšími přísadami podle chuti. Tento je přelitý  kakaovým tvarohem, posypaný domácím müsli, a k tomu jablko s máslíčkem. Mňamka největší!!
 
To by bylo pro dnešek všechno.:-) 
Hezký zbytek týdne a hlavně začátek prázdnin! 

pátek 20. června 2014

Pravidelné porce a přejídání

Oficiálně se můžu jmenovat nejhorší blogerkou roku. Co roku, století. Ale už jsem ve zdraví přežila poslední dny školy a je na čase náš blog pěkně oprášit, a to rychle a pořádně, ne jako když utírám prach u nás doma :D


Upřímně jeden z důvodů, proč jsem na blog takhle kašlala je taky ten, že teď zrovna nemám období kdy bych mohla rozdávat rady a dělat chytrou v oblasti zdravé stravy nebo snad odhodlaného cvičení bez výmluv. Myslím, že si teď obě se ségrou procházíme takovou tou ,,krizí bodybuildera", kterou větina z vás asi zná. Do sportovního se obleču horko těžko 4-5krát týdně a častěji než dříve se přisrihnu jak stojím v kuchyni s čokoládou nebo lžící burákového másla v ruce. Ale fakt netuším kde se tam vzali. Parchanti. A jak už to tak bývá, pěkně mi tyhle návyky kazí náladu. Protože když jdou dva nebo tři dny ruku v ruce se zdravou stravou (nebo aspoň dodržování iifym) na postavě se to nijak nepodepíše. Ale když si to někdo chytrý (jako já) nepohlídá, neni divu, že váha ukazuje za chvili o pár čísel víc a že si připadám jako balón připravený na cestu kolem světa. I když většina z toho asi bude jenom zadržováná voda způsobená nadměrnou konzumací cukru a soli, neni to úplně nejhezčí pocit, kor takhle před plavkovou sezónou. Ale pevně věřím, že toto období  brzy překonám a budu takzvaně ,,back on track". Ale abych vám tady jenom nebrečela na rameni, chtěla bych vám dneska povyprávět o tom, proč je pro mě důležité pravidelné stravování. Ve většině článků o zdravé stravě se dočtete, že je ideální jíst po 3-4 hodinách a menší porce. Jinak by mohlo dojít ke zpomalení metabolismu a tělo by si z další následující porce ukládalo tukové zásoby. Jak to dělám já? Můj školní jídelníček vypadá asi takto:
6:45-snídaně
10:30-svačina
13:30- oběd
16:30- svačina
19:30- večeře
(20:30-druhá večeře? :-D vždycky záleží jestli jsem toho přes den snědla dost)

Tyhle časy se samozřejmě často mění v závislosti na cvičení nebo hladu. Ale než jsem přišla na to, co mi vyhovuje a proč je důležité nevynechávat jídla, zabralo to nějaký čas. V mém nejhorším období, kdy mi všichni říkali, ať koukám začít jíst a přibrat, jsem se s tímto problémem setkávala asi nejvíce. Ráno jsem si pod dohledem rodičů dala velkou snídani (ale nic hrozného třeba 400 kcal) a už jsem šílela, že přece tolik jíst nemůžu a někdy jsem to vyřešila tak, že jsem si mezi snídaní a obědem dala třeba jenom jablko a nebo taky nic. No a co přišlo pak? Odpoledne přišla stará známá přežířačka, kdy jsem sežrala zásoby na rok dopředu. Většinou jsem se ještě držela trochu lepších potravin, nepadala do mě jedna tabulka čokolády za druhou, ale snědla jsem třeba (kromě nějakých těch sladkostí samozřejmě) hodně ovoce, různé müsli, jogurty, sušené ovoce, ořechy, tvaroh a tak a z toho množství mi bylo vzdycky značně zle. A jak to já chytrák vyřeším? No další den se maximalne omezuju a začarovaný kruh je na světě. Po každém přejezení následovaly nesnestielné výčitky svědomí, nálada tak hrozná, že se divím, že mě někdo ne zastřelil, a absolutní nechuť ke cvičení, protože sem si říkala, že už to stejně nezachráním. 
Teď už je to se mnou mnohem lepší, naučila jsem se poslouchat svoje tělo, když mám hlad tak se najím, nehledě na to kolik je zrovna hodin a když mám na něco chuť, buď si dopřeju s mírou nebo se snažím vymyslet zdravější alternativu. 

Ale abych si moc nefandila, chutě mě čas od času přemůžou a já prostě splácám, co mi přijde pod ruku. Ale myslím si (taky soudě podle toho co čtu u ostatních blogerek), že s tímto problémem se setkává 90% lidí-možná hlavně holek- které si svou stravu nějakým způsobem kontrolují a vynechávají některé potraviny, jejichž deficit tělo po nějakém čase vykompenzuje tím, že ho vyžaduje v nadměrném množství. Alespoň takovýto pocit z toho mám já. 
A co vy? Jste zastánci pravidelného stravování po malých dávkách a nebo spí š méně malých porcí? A setkáváte se s přejídáním?